Recent reviews by MatsukiCZ

It's 2024 and Bot Fortress 2 is even less infested with bots. Anyway... I love this masterpiece and I always will.

This game never dies - mark my words!

Pootis

Fun little game, perfect for improving your reflexes. It can be a little bit difficult at some point, but nothing horrible. Simple, yet challenging, as to be expected. At first, you'll need to get used to the controls - just WASD for evading obstacles. Master the sensitivity, try not to rage (you will even get achievements for failing, which should help you during the gameplay) and you will enjoy it.

I bought this game with a discount coupon and I believed that this was a decent indie game with easy-to-get achievements. Only the achievement part is true for this game - you can get all of them in 1 hour approximately. Otherwise, this game has nothing to offer.

- camera angle is so weird and it makes it almost impossible to play
- there is some story but I wasn't able to catch, what was even going on
- terrible shooting mechanics and numerous bugs and glitches
- uninteresting level design; sometimes you don't even know where to go and what to do

If you're an achievement hunter, you can go for it and suffer through it. However, if that's not the case, don't even bother buying this trash.

This is an instant classic - do I have to say more? Even after all those years, you can still find plenty of servers full of life, you can never get bored while playing the main campaign and the memes... they are very much alive too.

69 out of 69 scientists screaming "STAPH" recommend this.

The time has come. Execute order 69 – time to review the new look on the legendary Czech game Mafia is finally here. And there will be a lot of comparation between the original game and the new one, that’s for sure.¨

First, let me just say that there will be a lot of spoilers in this review so keep that in mind. A lot of comparations between Definitive Edition and original Mafia game will be present as well. However, I will do my best to stay on my feet, so that the nostalgia won’t carry me away. Alright, let’s begin.

Yes, spoilers start here, you've been warned...

Mafia I was released in 2002 by Czech studio Illusion Softworks and it became an instant him due to the story, atmosphere and attention to details. You play as Tommy Angelo, a taxi driver that accidently gets into a war between two mafia families in Lost Heaven. Salieri family is led by calm and caring don Salieri that focuses on business and building a respect, while don Morrelo is using bribes, violence and fear as his main weapons. The development of each character is truly polished, realistic and the player has a wonderful view on the life of a regular mafia soldato.

Mafia Definitive Edition offers story and atmosphere of the same quality as the original version. Once you run the campaign for the first time, you are emerged into the 30’s and thrown into a mafia surrounding with everything that is connected to it. I had the same feelings back in primary school, where we played Mafia I together with CS 1.6, Quake III and Return to Castle Wolfenstein. You truly feel like being Tommy throughout the whole game. At first only a regular taxi driver, then a mafia rookie and finally a skilled soldato. Simply awesome.

Let’s get into the actual game. It feels great to play as Tommy but there are several difficulties that make certain aspects of the game simply frustrating. I know that original Mafia game didn’t have the best shooting mechanics (just crouching and one-tapping everyone with Thompson) but the crosshair, recoil on all weapons felt simply weird. The developers were prepared for that and claimed that Tommy wasn’t a trained soldier like Lincoln for example – that’s the problem. Animations are copied from Mafia III and even though they fit on Tommy pretty well during regular interactions, shooting and fighting is a bad exception. Controlling recoil and aiming could be worse but reloading, covering, fighting with melee weapons is like from Lincoln – brutal and experienced.

Non-fighting interactions in the game might be a little bit poor due to the lack of leisure time activities in Lost Heaven (no shops like in Mafia II, but I don’t really mind that to be honest). However, this is complimented by talking to other characters; if the conversation is over, you can still hear how they talk to each other and you can eavesdrop on them and get to know some additional info.

On the other hand, driving has improved a little bit from Mafia I and Mafia III. You can still choose from simulation or standard mode, so if you’re a hardcore driver in games (I’m not, hardcore driving is only in real life for me), it’s possible to have a nice experience. I enjoyed riding motorbikes too and I’m glad that they finally added it to a Mafia game. And yes, I will mention it right away – I HATE THE RACE SO MUCH! Yes, I am a ♥♥♥♥♥ that didn’t make it without help in the original game and I am a ♥♥♥♥♥ now when I can’t beat it on normal+ difficulty.

Both was changed to a certain degree, but I don’t see any of these changes as plain bad. The most important thing is that all these changes are consistent with the tone of Mafia DE. I genuinely appreciated, how they put a greater emphasis on Paulie, Sarah and Sam (Ralph and Vincenzo as an honorable. They all feel a lot different than in the original Mafia. Sarah is a real character, and you can understand why she fell for Tommy. Sam feels to be more likeable and he’s not just that guy who betrays you in the end like a jerk. Paulie still remains as a wisecracker but the developers added some depth to his character as well. Wonderful.

However, I still don’t think what I should feel about Tommy and Salieri. I loved the in the original game, but I see both of them as different men. Both are rougher on the edges and they almost completely lost their compassion. For example, when you’re in the hotel Corleone and you’re tasked with killing that girl, Tommy spares her life just because Sam asked for it. Moreover, the decision not to kill Frank was much harder for him – and we can go on with that. I see here Tommy as a fully embraced gangster that had no problem with fitting in the role of a killer. Salieri is kinda the same; he’s not trying to be perceived as a “loving and caring don”, he’s more like a businessman. You’re on his side? Good, simply good. You cross him? You’re screwed really, really badly. However, these changes make sense in the general, I just don’t see Tommy as the same guy from the first game. Again, nothing wrong with that.

It’s not a big surprise that you can’t get away with crimes just like that. And police officers of Lost Heaven are merciless. Pay attention to the traffic rules and pay fines immediately, if you don’t want to cause any unnecessary trouble. If you have 3 or more stars, you’re basically screwed, if you can’t hide properly. However, if you can handle you gun well, you’re able to kill almost anyone easily. The AI is not so blatantly stupid like in Mafia III (silenced pistol and situational awareness = easy win for Lincoln – just like Caveira in lower ranks in Rainbow Six Siege) and enemies can pin you down relatively quickly. It depends on the difficulty settings; I had almost no problem on hard, only certain areas were rather annoying, but I still had fun.

Let me just say that – wow, they really improved from the last time! Optimalisation is perfect, I’ve encountered just a few unimportant bugs on the way and the game in general looks beautiful. Voice acting is phenomenal – at least the Czech one because the most of the original voice actors returned and did a fantastic job. Overall, the sound works well together with the surrounding and everything.

Mafia DE gives you an opportunity to explore Lost Heaven more in details. You can find various items like magazines, secret foxes, cigarette packages and so on. I only miss Playboy magazines, but I believe that a player that wants to collect everything and get some achievements, appreciates this.

However, the world in general is detailed, open and expertly crafted, yet empty. It’s something like in Mafia III; you can go for a killing spree but as I mentioned in the “Enemies and AI” segment, you’ll probably be dead quickly. There is almost nothing to do except for hunting down the foxes and so on.

I have already written a lot, so just make it quick. Mafia DE was a success for me, and I’ve always been a Mafia fan since my childhood. I enjoyed it a lot and it certainly has a great replay value for me, so I’ll play Mafia DE again and again for sure. I don’t see changed in the story and characters as bad, I like the new lines and the new look on the overall story. I miss some of the lines that were either absent or completely replaced, yet the good feeling remained the same. The end of the game made me burst into tears, as it should be. The gunplay is rather awful at some point and you might like some of the changes but still – an overall great experience.

Verdict: 9/10 – worthy of your money and time. Recommended for new and experienced players but not sweaty fanboys that are stuck in their own conservative impenetrable world.

Poté, co jsem viděl rozporuplné (a povětšinou negativní) recenze na hru Mafia III, dost jsem se zdráhal si tento titul koupit a zahrát. Jednička je takřka legendární a dvojku považuji za vynikající hru, která má však bohužel nevyužitý potenciál, jenž by mohl trumfnout právě i jedničku. Třetí Mafia se tak zdála za velké odloučení od klasických mafiánů a spletitého příběhu s nejednou zápletkou. Už žádný Tommy, který se zapletl do války dvou mafiánských rodin. Už žádný Vito (aspoň ne v takovém podání, v jakém jsme za něj mohli hrát ve dvojce), který byl ochoten udělat cokoliv, jen aby byl na výsluní. Ne, tentokrát jsme v kůži Lincolna Claye, veterána z války ve Vietnamu, který se vrátí domů, kde ho však nečeká nic příjemného.

Ve zkratce k ději; hodnotím ho jako čistě průměrný. Jeden či dva plot twisty se tam dají nalézt, avšak to je tak vše. Hra se táhne celou dobu ve stejném duchu, což je přerušeno pouze chvilkovými zajímavými momenty (např. hlavní mise, kdy se vydáte na lov Marcanových poručíků a kápů). Děj se tak dost vleče, přičemž hlavní náplní hry jsou aktivity, jenž by se v každé normální hře daly považovat za čistě vedlejší - čistění nepřátelských lokací a působení škod. Zde je však vše povinné, avšak ptám se - je to skutečně nutné? Já osobně jsem si svých 37 hodin u téhle hry užil, přestože jsem především zabíjel, lootoval oblasti, hledal časopisy Playboy a plnil nudné vedlejšáky pro své poručíky, nicméně ne každému tak dlouhé pasáže plné repetitivních úkolů sednou.

Jak se hra hraje? Poměrně snadno, ačkoliv je velmi potřeba si hlídat počet životů, jelikož nepřátelé jsou nemilosrdní. AI je sice tupá jako cvičný meč bratrů z Nightswatch, avšak v přestřelkách dokáže natropit pěknou paseku. Tichý přístup je klíč k úspěchu, nicméně funguje až příliš dobře, jelikož si nepřátelé zkrátka nedokážou dávat pozor - mírně řečeno.

Co se týče velikosti mapy a vedlejšího obsahu, tak zde není třeba cokoliv dodávat - všeho je poměrně dostatek, pokud se bavíme o sbírání předmětů. Pokud jde o interakci s prostředím, tak zde Mafia III žalostně zaostává i oproti Mafia II, jejíž obsah byl osekán přibližně na polovinu.

Pokud jde o postavy, je poměrně zajímavé, jaký rozruch se točil okolo Lincolna Claye. Ačkoliv na první pohled vypadá jako bezcharakterní hrubián, pod jeho zevnějškem se nachází inteligentní muž s břitkým smyslem pro humor, který vždy dodrží své slovo. Přesto se však domnívám, že nejlepšími postavami z celé hry jsou především Lincolnovi společníci, ze všech nejvíce právě John Donovan. Na druhé místo bych obsadil Burkeho (ano, upalte mě za to, že jím není Vito, ten však nedostal tolik prostoru, kolik by si zasloužil), nicméně i ostatní postavy si zaslouží trochu zmínky.

A na závěr grafická stránka hry, která je rovněž průměrná; osvětlení někdy skutečně bije do očí, avšak jsou i momenty, kdy hra vypadá skutečně nádherně, tyto momenty si však příliš neužijete, jelikož je vždy přeruší nějaký bug či mdlé osvětlení. Hra je však optimalizovaná dostatečně, tudíž bych toto nehodnotil jako vyloženě zápor.

Závěr: doporučil bych hru Mafia III řadovému hráči? Pokud mu nevadí, že se bude patlat ve vedlejších aktivitách místo pořádných příběhových misí, tak rozhodně ano. Pokud by šlo o hráče, který miluje sérii Mafia, tak spíše ano, avšak s důrazným varováním.

A teď ještě + a - celé hry.

+délka
+optimalizace
+arzenál zbraní, vybavení a dostupnost vozidel
+vedlejší mise a aktivity
+postavy jako Donovan, Burke apod.
+mapa a sběratelské předměty

-vývoj charakteru hlavní postavy
-povinné repetitivní mise
-vleklost a neinovativnost příběhu
-bugy a část grafického zpracování (hlavně světla a zrcadla)
-takřka nulová interakce s prostředím

Verdikt: určitě se nejedná o vyloženě špatnou hru, jelikož mě dokázala zabavit na tři desítky hodin úplně bez problémů, nicméně tu vyvstává velký problém - má pro mě nulovou replay value. Ani omylem bych si ji nechtěl zahrát znova - aspoň ne za méně než rok.

It's like Monopoly and it works fine. No bugs whatsoever, me and my friends enjoy playing this game after a day in job/school. A chat option could be added, you can "communicate" with other players only via emojis.

Result: 9/10 - can be a little bit improved but the core is solid, you will have fun while playing Business Tour

Když jsem před lety hrál první díl série Call of Juarez, byl jsem mile překvapen, jelikož s westernovkami jsem měl pramálo zkušeností - za všechny můžeme uvést pouze tak hru GUN, jinak jsem se do něčeho takového příliš nepouštěl. Pokračování podle mě úspěšné kovbojky Call of Juarez pro mě bylo příjemné překvapení, jelikož se stále jednalo o tu stejnou akční střílečku z pohledu první osoby, avšak tentokrát k ní byl přidán nádech skvělé nostalgie, což i nahrává velmi zajímavému příběhu, jenž jsme měli možnost pozorovat už v první hře - nejde tak o nic jiného než o temnou minulost bratrů McCallových, jejichž příběh jsem si nesmírně vychutnával.

SPOILER ALERT

Do akce se vrháme už v prvních dvou kapitolách, kdy se nejprve musíme probít přes vojáky Unie coby Ray, a poté musíme před stejným nepřítelem zachránit i svou rodinu v kůži Thomase. Následně se oba bratři (+ ještě nejmladší William) vydávají na cestu plnou vražd, chamtivosti a zrady, což jsme si již mohli odvodit během hraní prvního dílu. Novým elementem je tentokrát volba postavy, za kterou chceme hrát. Zvolíme si silného a odolného Raye, jehož pozoruhodné schopnosti jsme již viděli v prvním dílu, nebo hbitého a obratného Thomase, který je jakousi alternativou Billyho Svíčky? Zvolení jednoho z bratrů má vliv převážně na gameplay, a to pouze pozitivně. Zdlouhavého plížení se nemusíme obávat - i s Thomasem si lze užít pořádně divokou přestřelku.

Rozhodně také musím vyzdvihnout rozmanitost prostředí a protkanost děje. Z kruté občanské války se přesouváme od místa k místu, dokud se nepohybujeme na hranicích Mexika a Spojených Států. Odtamtud se podíváme i do míst, kde vládnou krvelační Apači, avšak dostaneme možnost čelit i mexickým banditům. Vrátí se tak hlavní antagonista Juarez, který má v příběhu neméně velkou roli.

Co se týče samotného hraní, tak jsem se ani chvíli nenudil. Přestože již není potřeba sbírat červené lahve k tomu, aby nám byly doplněny životy, regenerace nikterak hru neoslabuje. Z Winchesterovky může i Ray padnout na jednu ránu, pokud hrajete na dostatečně vysokou obtížnost. Nepřátel je skutečně dost, a přestože se nedokážou vždy trefit i z 5 metrů, rozhodně je není radno podcenit, jelikož v počtu je síla. Na druhou stranu nám vždy pomáhá druhý bratr, který se zbraněmi zvládá na poměry umělé inteligence poměrně hodně. Hra tak ubíhá krásně a plynule, ani chvilku se nenudíte, přestože jsou ve hře dvě kapitoly, kdy se můžete jen bezcílně toulat krajinou, nebo plnit různé questy.

Co se týče grafického shrnutí a technické stránky, tak je vše v pořádku. Grafika je obstojná a neurazí, bugy se téměř nevyskytují a hra mi snad ani jednou nespadla.

A teď nějaké to shrnutí:

+ propracovaný a poutavý příběh
+ akční a dynamický gameplay
+ možnost volby postavy, za kterou chceme danou kapitolu odehrát
+ soundtrack
+ grafické a technické zpracování
- někdy až přílišná lineárnost
- na tak skvěle zpracovanou hru je 15 středně dlouhých kapitol poměrně málo

Mohu jen doporučit; rozhodně neprohloupíte, pokud si tuto kvalitní střílečku zkusíte na vlastní pěst. Bratři McCallové na vás čekají :))

Ačkoliv má Fallout 4 hodně chyb, které jsou i na první pohled viditelné, nelze mu upřít návykovost a zábavnost; nabízí skutečně mnoho možností, jak se v postapokalyptickém světě zabavit. Každý si tak přijde na své, volnosti se zde meze nekladou. Hlavní dějová linka je rovněž udělána tak, aby si hráč mohl vybrat, jak celou svou kampaň nakonec dohraje.

Shrňme to do stručných plusů a mínusů:

+ poměrně velký otevřený svět
+ vedlejší úkoly a spoustu questů (některé repetetivní, některé však velmi originální a povedené)
+ možnosti vylepšování a modifikací zbraní, oblečení a power armoru
+ společníci, kteří reagují na téměř veškerou aktivitu hráče
+ rozmanitost lokací a nepřátel

- bugy a občasně špatné grafické vykreslování (grafika jako taková je poměrně slušná)
- absolutní nekompetentnost a nesamostatnost osadníků a farmářů

Určitě super hra, která velmi dlouho zabaví, avšak je potřeba mít na paměti, že svými herními mechanikami se již neřadí mezi ty původní Fallout hry; jedná se již o něco nového.

Naprostá bomba, která i po letech zabaví. Sice byla poměrně obtížná, když jsem ji ještě na ZŠ pařil s kamarády, nicméně to na atraktivitě vůbec neubírá.
Shrnuto a podtrženo:

+ variace zbraní, nepřátel a lokací
+ skryté místnosti
+ optimální délka
+ hratelnost a herní mechaniky
+ grafika (na tu dobu opravdu vynikající)